Jsem doktor! V červnu se mi podařilo zdárně dokončit rigorózní řízení, obhájit práci a stát se promovaným doktorem přírodních věd 😊. Jak to ale celé začalo? A co teď dále?
Začátky
Na geoinformatiku jsem nastoupil v roce 2014 a o tři roky později v srpnu napodruhé odevzdávám bakalářku. Ano napodruhé. Vždycky to úplně nevyjde. Následovaly 2 roky mgr. studia a rozhodování co dál… V nabídce bylo zaměstnaní na plný úvazek v IT firmě a nebo studovat prezenčně doktorské studium. Nakonec jsem skončil na měsíc na pracáku a nastoupil úplně do jiné práce. Po půl roce jsem však nastoupil na magistrát a začal se profesně věnovat geoinformatice naplno. Od března 2020 jsem tak vystudovaným a pracujícím geoinformatikem v oboru.
Není magistr málo?
Po dvou letech v práci jsem si začal říkat, že bych přeci jen ještě něco rád vyzkoumal, ponořil se do tématu hlouběji. A jak říká Arnold, Give something back
Jenže studovat PhD. v kombinované formě při práci? V dané chvíli jsem cítil jako nejlepší možnost zkusit tzv. Rigo-malý doktorát. Během konference ICC v Bulharsku jsem se o toto téma začal více zajímat nejprve na Masarykově univerzitě, ale na podzimní Esri konferenci jsem se spojil s lidmi z KGI Olomouc a o několik měsíců později jsem podával přihlášku opět na moji Alma mater Univerzitu Palackého v Olomouci. Symbolicky po 10 letech od doby kdy jsem podával přihlášku na můj první obor na vysoké škole→Regionální geografii.
Nervy, stresy bádání
V dubnu 2023 jsem dostal dopis ze školy a začala tak dvouletá cesta plná stresu. Neříkám, že jsem na práci pracoval soustavně, ale chvílemi to bylo velmi náročné. Opravdu jsem se do tématu ponořil a nad určitými postupy bádal a zkoušel celé dny a hodiny. Snažil jsem se také vyvarovat chyb z bakalářky a vše řádně dokumentovat.
Co bylo nejdůležitější byla podpora ženy, která to semnou ty dva roky vydržela a byla můj konzultační parťák. Myslím že by práci dokázala odprezentovat i sama 😂.
Jde se do finále
Největší stres byl těsně před odevzdáním. Kdo někdy odevzdával to zná a poté co jsem vytiskl, svázal 3 výtisky jsem nad ránem dne, kdy jsem měl v plánu jet do Olomouce odevzdat, objevil v práci ještě několik chyb. Takže v den odevzdání narychlo do práce, přetisknout stránky a převázat všechny výtisky. Nakonec se to podařilo a v 10 jsem již se ženou a Tomáškem mířili do Olomouce. Zašel jsem odevzdat své dílo na studijním, kde mi paní s trochou překvapeným výrazem v obličeji řekla ať to odnesu na katedru. Zde následovala podobná story s tím že proč to sem nosím? 😂
Odevzdání za námi a následoval měsíc čekání na posudky. Nakonec oba dopadly nadmíru pozitivně a další měsíc do státnic a obhajoby. Poslední týden před státnicemi byl náročný. Týden před jsme měli naplánovanou dovolenou v Bratislavě a hned v pondělí jsem jel na Ministerstvo dopravy prezentovat v rámci konference Plánu mobility. Času nebylo moc a tak jsem si ještě úterý a středu vzal volno abych se mohl učit. Z formulace odborné rozpravy jsem nevěděl co můžu čekat a tak jsem se připravoval opravdu svědomitě.
Den D
26. 6. 2025 rychle balíme věci a spěcháme na zastávku Tomkovo náměstí. Opět malé „de ža ví“ jako v den odevzdání. Na poslední chvíli balím ještě notebook, materiály flash-disk s prezentací a spěchám na tramvaj. Od rána panují tropické teploty a tak vyrážím v civilu s tím, že se převleču až na místě.
Ve vlaku zjišťuji že nemám ponožky a tak v Olomouci cestou do pekárny Pytlík (útočiště poblíž kolejí) kupuji jeden pár černých ponožek za 49 Kč… 😒
V pekárně bereme tradiční občerstvovací pecky jako je vortela, houska s pečínkou, kofola a nějaký makový koláč. Přesouváme se na Přirodovědeckou fakultu a nastává poslední hodina. Rychle se občerstvuji, projdu posledních pár materiálů a jdu se převléci. Zkouška začíná v 13:00 je 12:20 a já vyrážím směr katedra. Již během cesty jsem spocen jak po hodině v sauně.
13:00 začínáme! Nervozita by se dala krájet, ale komise v dobré náladě. Dokonce přijela i autorka oponentského posudku Ing. Lucie Orlíková, Ph.D z VŠB. Před zaháhjením prohodíme pár slov show začíná. Prezentace otázky komise vše v rychlém sledu a po 40 minutách máme první část hotovou. UFFF.
Začíná druhá část, té co jsem se obával a to odborná rozprava k tématu. Čekám co přijde… Avšak po první otázce už trochu zjišťuji jakým směrem sen tato část bude vyvíjet a podruhé se oddychnu UFFF, bude to dobré.
Společně se školitelem opouštíme místnost, komise se radí.
Vracíme se třeseme rukama a je to tam. Z úst profesora Pechance (toho, který mi tehdy zhasl pochodeň moji bakalářky) si vyslechnu verdikt a jsem pasován na doktora RNDr. Jiří Komínek. Musím nakonec říci že panovala velmi příjemná atmosféra a velmi mil zakončení studia
Vycházím z katedry kde na mě už čeká žena před Václavkami. Společně se přesouváme do nedaleké čínské restaurace na pozdní oběd. Klasicky si dívám nudle s krevetami a když je ten slavnostní den, přidáváme k tomu jedno sushi s avokádem.
Co dál?
Co dál? uvidíme. Teď si dám chvíli pauzu a počkáme na další rok. Když budou peníze, čas, podpora rodiny a zdraví tak mě školský systém možná ještě neviděl naposledy.