Je půlka listopadu, a to znamená jediné – konec „konferenční sezóny“ letošního roku. Jaká ale byla? A kde jsem se vlastně objevil?
GIVS 2025
Geoinformace ve veřejné správě je tradiční jarní otvírák sezóny. Koná se začátkem května v Praze, většinou v nezapomenutelných kulisách Pražského Mostu na Novotného lávce. Letos tomu ale bylo jinak – konference se přesunula do hotelu Botanique Garden.
Z hlediska umístění podle mě konference přišla o své jedinečné místo, ale co naplat, holt se s tím musíme smířit. Jako obvykle jsem se připojil s příspěvkem, tentokrát na téma Data o pohybu cyklistů ve městě. Byla to generálka a svým způsobem i výstup z mé rigorózní práce – vůbec první veřejná prezentace. Podle ohlasů to dopadlo dobře, a v kuloárech pak následovala zajímavá diskuze s účastníky.
Co se týče zajištění, konference bývá vždy skvěle zásobená nejrůznějším občerstvením včetně výborného večerního rautu – tentokrát přímo v prostorách Novotného lávky.
Protože hotel Botanique byl poměrně drahý, ubytovali jsme se s kolegou hned přes ulici v hotelu Mucha. Zajímavé ubytování s ještě zajímavější výzdobou; rozhodně jsem si ale nemohl stěžovat.
Konferenci Geoinformace ve veřejné správě osobně považuji za srdcovou záležitost. Je to středně velká akce se zhruba 150 účastníky – tedy ideální prostor pro networking. Začátek května navíc obvykle přináší krásné jarní počasí, které zatím nikdy nezklamalo. Na pár fotopostřehů se můžete podívat v galerii níže.
Po konferenci GIVS 2025 jsem se už plně soustředil na odevzdání rigorózní práce, takže moje další „konferenční výjezdy“ téměř skončily. Řekněme, že jsem sbíral síly na podzimní vrchol sezóny – listopadovou Esri konferenci.
URBIS Smart city meetup
V rámci veletrhu URBIS na brněnském výstavišti jsem už tradičně vystoupil na stánku města Brna s příspěvkem. Tentokrát jsem se věnoval tématu dat o pohybu cyklistů ve městě.
Konference Plány udržitelné městské mobility
Těsně před státnicemi jsem si odskočil do Prahy na konferenci zaměřenou na plány udržitelné městské mobility. Akce se konala v prostorách Ministerstva dopravy a jako vždy lokalita dodala celé události výrazný dojem. Aktivně jsem se zúčastnil s krátkým příspěvkem na téma, jak plány udržitelné městské mobility ovlivňují rozvoj dopravní infrastruktury ve městech.
Mezitím rigorózní řízení dopadlo úspěšně a já už vyhlížel závěrečné promoce. Původně měly proběhnout právě ve dnech Esri konference, takže jsem letos účast pojal volněji – bez přednášky, jen s jedním soutěžním posterem.
Esri konference 2025
Listopadové padající listí a plýskanice jsou už tradičně znamením největší GIS konference v Česku. Před lety jsem na sociální sítě napsal, že „kdo v GISu něco znamená, je tam“ – a pořád si myslím, že je to pravda 😂.
Cesta na konferenci
Ráno nezačalo úplně ideálně. Zapomněl jsem doma soutěžní poster, takže jsem musel sprintovat zpět ze zastávky. Nedobrovolná ranní rozcvička, ale všechno dobře dopadlo a já nakonec dorazil na hlavní nádraží. Tam jsme se potkali se zbytkem brněnské skupiny – týmem data.brno.cz – a přidal se i bývalý člen Martin Dvořák (MUNI). Společně jsme už uháněli rychlíkem směr Praha.
Musím ale říct, že jízdenka byla až moc levná – získal jsem jen 26 ČD bodů (sbírám je na vouchery do Městského divadla Brno).
Konference
Samotná konference se tradičně konala v Kongresovém centru, což samo o sobě zaručuje velkolepou atmosféru. Už po příchodu je cítit ten ruch a hemžení lidí ze všech koutů GIS světa. Avšak tradičně – jídla poskrovnu. Po dlouhé cestě by člověk rád něco zakousl, ale nezbývá než čekat. Ti prozíravější vytáhli chleba s paštikou, ti ostatní hladověli až do oběda.
Oběd bývá klasicky rozdělený na několik výdejních míst. Když startuje ve 12:30, sál se už deset minut předem začíná vyprazdňovat. Jak jednou poznamenal jeden olomoucký pedagog z katedry geoinformatiky: „Oni jsou hladoví, ale ne po vědění!“ 😂
Odpolední program už přináší zajímavější část v podobě uživatelských přednášek, které pokračují až do večera. Po skončení prvního dne se na hlavním pódiu tradičně schází absolventi olomoucké geoinformatiky ke společné fotce – krásná tradice, která udržuje vazby a vztahy s katedrou.
Následuje večerní raut a networking. I když jsem letos neměl přednášku, díky posteru jsem rozjel několik zajímavých konverzací na toto téma. Pili jsme, debatovali a hodovalo se dlouho do noci…
Druhý den konference
Druhý den začal probuzením do Prahy zahalené smogem. Ubytovali jsme se opět v ***** hotelu naproti Kongresovému centru – a rozhodně jsme nebyli zklamaní. Jen škoda, že i z 18. patra byl kvůli hustému smogu výhled nulový. Nicméně ty dvě lahve vína jako dárek nám špatný výhled kompenzovaly 👌.
Snídaně ale vše vynahradila. Výběr parádní, a sýrový stůl? Fantazie. Raději jsme vyrazili dřív, aby se to všechno stihlo. Potkali jsme dokonce známého kuchaře ze soutěže Hell’s Kitchen, který tam aktuálně vaří.
Po snídani jsme se vydali na program druhého dne a čekali, jestli náš poster získá hlavní cenu. Ke konci dne se ale sál začal rychle vylidňovat, takže při samotném vyhlášení zůstala sotva polovina účastníků. Nevyhrál jsem – třeba příště.
Promoce RNDr.
Hned následující den mě čekaly závěrečné promoce v Olomouci. Abychom nasáli tu správnou atmosféru, ubytovali jsme se na kolejích Generála Svobody, kde dvě patra fungují jako „hotel“. Musím přiznat, že už jsem asi zhýčkaný – buňkový systém se společnou koupelnou, toaletou a kuchyňkou už pro mě prostě není. Žádná hitparáda, spíš solidních 5/10.
Samotný promoční akt byl ale krásnou tečkou za celým studiem – symbolické rozloučení s Olomoucí a uzavření jedné významné kapitoly.
